časopis Minerál 3/2002

Výskyt krystalovaného křemene u Košína na Táborsku

ÚVOD

Táborsko je sběrateli minerálů poněkud opomíjená oblast a až na několik výjimek (Ag doly u Ratibořských hor a Staré Vožice, pegmatit z Boru u Dražic) opravdu není příliš atraktivní. Tímto článkem bych chtěl povědomí širší sběratelské veřejnosti o tomto regionu alespoň trochu rozšířit.

V historii se geologií a mineralogií Táborska zabývalo více autorů. V 19. stol. to byli především Zippe (in Sommer 1842), Šafránek (1878, 1883) a Sitenský (1893). Na počátku 20. stol. měly velký regionální význam práce profesora táborského gymnázia Alexe Bernarda (1908, 1909), ve kterých popsal všechny horniny a minerály do té doby na Táborsku nalezené. Zatím poslední souhrn mineralogických poznatků publikoval roku 1959 Jan Oswald ve své knize "Jihočeské nerosty a jejich naleziště", ve které podává topografický souhrn starých i nových lokalit Táborska. Dalšími autory, kteří se více či méně oblastí zabývali, byli Čech (1965), Čech, Rost (1941), Tuček (1963), Bouška (1955), Bouška, Dostál (1963) Hnízdo (1948), Chábera (1982), Kratochvíl (1941) a další.

VÝSKYT KŘEMENE NA TÁBORSKU

Krystalovaný křemen se na Táborsku vyskytuje ve třech paragezích - v pegmatitech, na rudních žilách a na nezrudněných křemenných žilách. 

Nejznámější pegmatitovou, dnes již zašlou lokalitou byl pegmatit v Boru u Dražic, který poskytl až 15 cm velké krystaly záhnědy a křišťálu v kostrovitém vývoji. Podobný pegmatit popsal do Březnice u Bechyně Rajlich (1967). Méně významné pegmatitové lokality jsou popisovány z okolí Borotína s. od Tábora (Bernard 1908 - 10 cm dlouhé, oboustranně vyvinuté krystaly obecného křemene až křišťálu) a z jižního okolí Tábora (Slapy, Malšice, Dražičky, Čelkovice...). 

Rudní žíly na Táborsku poskytly nejkrásnější ukázky nerostů včetně křemene, který tvoří převážnou část jejich výplně. Drůzové dutiny žil v minulosti poskytly pěkně vyvinuté, až 10 cm velké krystaly obecného křemene a křišťálu na lokalitách Stará Vožice, Ratibořské Hory, Řemíčov, Horky aj. Ve sbírkách NM v Praze jsou uloženy vzorky z Ratibořských Hor, které jsou tvořeny hypoparalelně srostlými krystaly záhnědy do 2 cm na starším mléčném křemeni. 

Výskyty krystalovaného křemene na nezrudněných křemenných žilách jsou na Táborsku relativně časté. Známé jsou lokality širšího okolí Soběslavi (Kvasejovice, Hrušova Lhota), kde se na polích vyorávají až přes 10 cm velké krystaly obecného křemene, křišťálu i záhnědy (Welser ,Plecer 1998). Podobná lokalita se nalézá u obce Zlukov u Veselí nad Lužnicí (obecný křemen až křišťál v krystalech do 10 cm). Zmínku zaslouží staré nálezy velkých krystalů záhněd od Chýnova, jejichž přesná lokalizace není známá, ale předpokládá se, že jejich zdrojem je také křemenná žíla (1 krystal, který je vystaven v NM má inv. č. 29796 sbírek mineralogicko-petrologického oddělení PM NM a je umístěn na podstavci v levém zadním rohu výstavního sálu 7/3). Další menší výskyty mají pouze regionální význam.

VÝSKYT KŘEMENE U KOŠÍNA

Foto 1. - Ukázky krystalovaného křemene z Košína: 1 - dokonale vyvinutý krystal křišťálu s rýhovanými plochami prizmatu; 2 - nepravidelně vyvinutý krystal s převahou romboedrů nad prizmatem; 3 - Oboustranně vyvinutý žezlový krystal křemene. Foto autor.

Obec Košín se nachází 3 km severně od Tábora při hlavní silnici na Prahu. Území je budováno biotitickými pararulami sušicko-votického pruhu pestré série moldanubika s vložkami erlanů, krystalických vápenců, amfibolitů, ortorul a grafitických pararul. Výskyt křemenných, aplitových a pegmatitových žil pronikajících těmito horninami je spjat s intruzí středočeského plutonu. Popisovaná lokalita se nalézá cca 1 km od kontaktu s táborským syenitem.

Foto 2. - krystal křišťálu s vyvinutým fantomem, Košín. Foto autor.

Nálezy křemene u Košína, ovšem bez bližšího popisu a lokalizace, zmínil ve své publikaci Hnízdo (1948), který píše: "Mezi nejbohatší naleziště velkých a opravdu pěkných krystalů křemene patří například některá pole u Kvasejovic na Soběslavsku a u Košína nedaleko Tábora"; jiné zmínky jsem v literatuře nenašel. 

Výskyt krystalovaného křemene je vázán na poruchové pásmo S-J směru, které je součástí zlomového systému blanické brázdy a táhne se v délce přibližně 2 km od Košína k obci Moraveč (Švehla 1987). Na poruchové pásmo je vázáno polymetalické zrudnění, které bylo ve středověku těženo na stříbro (Košín - 1 žíla, Moraveč - 2 žíly). Vlastní lokalita (označena křížkem na mapě - obr. 1) se nachází na poli asi 400 m severně od obce Košín a zhruba 100 m z. od hlavní silnice Tábor-Praha - je jí plocha o rozměrech cca 40 x 20 m, na které se dají po orbě najít krystaly křemene a křišťálu do 5 cm.

fig5 Obr. 1 - lokalizace výskytu krystalovaného křemene u Košína

Mocnost poruchového pásma se mi nepodařilo zjistit, pravděpodobně se ale jedná o systém zlomů a úzkých drcených pásem široký několik málo metrů. Pásmo jsem ověřil kopanou sondou, která zastihla čočky hnědočerveného jílu zbarveného oxidy železa. Jíl byl za vlhka mazlavý, v horních částech vyschlý, popraskaný a světlejších barev. Jílovité čočky neměly ostré hranice a jakoby zvolna přecházely do okolní rozpadavé horniny (zvětralého mylonitu?) šedožluté barvy. V jedné větší čočce (cca 10 x 15 x 30cm) v hloubce kolem 1 metru jsem nalezl krystaly křemene - byl to první a zatím jediný nález křemenných krystalů "in situ". Většina krystalů, kterých bylo celkem kolem 60 ks, byla tektonicky rozlámána a podrcena (2/3 všech krystalů). Jednalo se o obecný křemen až velice čistý křišťál (Foto 1.) na hranách místy přecházející do záhnědy o velikosti krystalů do 3 cm. Zvláštností všech krystalů nacházených na lokalitě je plocha, kterou byly krystaly přichyceny na podložce - ta je tvořena otisky jiného minerálu, pravděpodobně karbonátu, který byl později vyloužen a vytvořil tak ostrý žiletkovitý povrch přirůstající plochy (Foto 3.). Zajímavý je také vzorek, který jsem našel na poli po orbě a který je tektonickou brekcií křemenných krystalů tmelených limonitovým tmelem. Všechny tyto důkazy ukazují na to, že se původně jednalo o křemennou, resp. karbonát-křemennou výplň tektonické poruchy (rudní žílu?), která byla pozdějšími tektonickými procesy rozlámána a karbonát byl vyloužen. Jedinou rudní indicií je inkluze pyritu v jednom krystalu křemene. 

Foto 3. - žiletkovitý povrch přirůstající plochy křemene způsobený vyloužením karbonátu. Foto autor.

ZÁVĚR

Lokalita křemene u Košína je ze sběratelského hlediska zajímavá nálezy pěkných krystalů křišťálu do velikosti 5 cm, často ve vývoji tzv. fantómu , kdy v centru krystalu je vidět jeho starší růstová fáze (Foto 2.). Výjimečné nejsou ani oboustranně a nerovnoměrně vyvinuté krystaly a často i srůsty více krystalů. Krystalografická studia na košínských křemenech provádí RNDr. Milan Fišera z NM v Praze.

LITERATURA

Bernard A. (1908): Nerosty okolí táborského. - Výr. zpr. vyš. gymnasia v Táboře za šk. rok 1907 - 1908. Tábor. 

Bernard A. (1909): Geologické útvary a horniny okolí táborského. - Výr. zpr. vyš. gymnasia v Táboře za šk. rok 1908 - 1909. Tábor. 

Bouška Vl. (1955): Naleziště rutilu v okolí Soběslavi a Veselí nad Lužnicí. - Věst. Ústř. úst. geol., 30: 173 - 180. Praha. 

Bouška Vl., Dostál J. (1963): Některé nové nálezy nerostů na Soběslavsku. - Čas. Nár. Mus., 132: 57 - 62. Praha. 

Čech Vl. (1965): Geologické a petrografické poměry krystalinika v okolí Tábora. - Sb. Nár. Muz., 21B, 5. Praha. 

Čech Vl., Rost R. (1941): Nové nálezy nerostů na Táborsku. - Věda přírodní, 20: 8 - 9. Praha 

Hnízdo A. Z. (1948): Přírodní památky a krásy Táborska, 108 s. Tábor. 

Chábera S. (1982): Geologické zajímavosti jižních Čech, 157 s. České Budějovice. 

Kratochvíl F. (1941): Poznámky k několika novým výskytům nerostů na Kutnohorsku a na Táborsku. - Věda přírodní, 20: 6. Praha. 

Oswald J. (1959): Jihočeské nerosty a jejich naleziště, 144 s. České Budějovice. 

Rajlich P. (1967): Nové nálezy nerostů na Táborsku. - Čas. Nár. Mus., 136: 114 - 116. Praha

Sitenský F. (1893): Beiträge zur Geologie der Umgebung von Tábor - Siztungsber. d. k. böhm. Gesellschaft der Wiss. Prag. 

Sommer J. G. (1842): Das Königreich Böhmen, Bd. X. Taborer Kreis. Prag 1833 - 1849. 

Šafránek F. (1878): Geognostický a geologický rozhled po okresu Táborském s popisem minerálních zřídel. - Výroční zpráva c. k. reálného gymnasia v Táboře za rok 1878. Tábor 

Šafránek F. (1883): O některých minerálech okolí Táborského. - Zpr. král. čs. Spol. nauk, Tř. II. Praha 

Švehla I. (1987): Indicie polymetalického zrudnění při východním exokontaktu tělesa táborského syenitu. - MS Geofond Praha 

Tuček K. (1963): Geologicko-mineralogický obraz Táborska. - Čas. Nár. Mus., 132, 1: 10 - 24. Praha. 

Welser P., Plecer V. (1998): Zajímavé výskyty křemenných žil v okolí Hrušovy Lhoty u Soběslavi. - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy, 38: 27 - 30. České Budějovice.